10 nejčastějších předsudků o inkluzivním designu

Design and Architecture Norway (DOGA)

O inkluzivním designu a architektuře panuje mnoho předsudků a mylných představ. Ty jsou způsobeny nedostatečným pochopením nebo přílišným zjednodušením. Následující věty odhalují a vyvracejí některé z nejčastějších předsudků.

1. Inkluzivní design a architektura jsou drahé

Pokud je inkluzivní design začleněn do procesu navrhování, může ve skutečnosti zvýšit zisk, přidat hodnotu a zvýšit atraktivitu na trhu. Provedení průzkumu s lidmi nestojí mnoho, ale co může být drahé, je stažení z trhu, modernizace a nepopulární design, který se neprodává. 

2. Inkluzivní design a architektura jsou nudné

Inkluzivní design vede k inovacím. Společnosti jako Toyota BT (britská telekomunikační společnost) a Panasonic získaly ocenění za inkluzivní design za zajímavé návrhy pro běžné uživatele. 

3. Inkluzivní design a architektura se týkají pouze fyzických projektů. 

Inkluzivní design lze použít v jakémkoli odvětví designu nebo tržním sektoru, včetně služeb, prostředí, rozhraní, obalů a grafiky. Příkladem nefyzických aplikací inkluzivního designu jsou také webové stránky, elektronické menu, software, značení a orientační prvky.

4. Inkluzivní design a architektura se týkají pouze přístupnosti a zdravotního postižení.

Lidé mohou čelit vyloučení mnoha dalšími způsoby, včetně sociálního, ekonomického, kognitivního, fyzického, na základě věku nebo pohlaví. inkluzivní design jde nad rámec přístupnosti a postižení a řeší tuto širokou škálu problémů. Lze jej použít ke zlepšení většiny běžných výrobků a služeb.

Siluety lidí, např. maminka s kočárkem, batole, senior, žena s kufrem, člověk na vozíku, skejťák

5. Inkluzivní design a architektura se týkají pouze asistenčních technologií.

Inkluzivní design a architektura nejsou o designu pro „speciální potřeby“ nebo o specializovaném vybavení. Jde o design pro co nejširší škálu použití. Schodišťový výtah pomáhá pouze osobám na vozíku, zatímco běžný výtah je přístupný všem a nerozlišuje podle schopností.

6. Inkluzivní design a architektura omezují tvůrčí svobodu

Inkluzivní design není jen nástrojem pro inovace. Je to nástroj kreativity. Získané poznatky mohou podnítit představivost a vést tvůrčí tým k lepším řešením. Z inkluzivního designu může těžit každý, včetně vás. Například většina z nás může mít nějakou formu omezení, ať už se jedná o dyslexii, krátkozrakost, alergii nebo zlomenou nohu. Inkluzivní design může usnadnit otevírání obalů, čitelnost nápisů a používání služeb.

7. Inkluzivní design a architektura se nezabývají estetikou.

Estetika hraje důležitou roli a přijetí a pochopení návrhu a měla by být vždy zohledněna. Mnoho společností vytváří design s využitím zásad inkluzivního designu, které jim zajistily výhodu. Přitažlivý design a inkluzivní design se vzájemně nevylučují.

8. Inkluzivní design a architektura má složitější proces plánování.

Metody inkluzivní architektury popsané v knize Innovating with people nebo na webových stránkách Design and Architecture Norway mohou skutečně usnadnit proces díky lepší komunikaci, zapojení zainteresovaných stran a transparentnosti.

9. Inkluzivní design a architektura jsou jen další slepou uličkou

Inkluzivní design má svou historii i budoucnost. Nyní se dostává do legislativy a společnosti, které ho ignorují, za to mohou nést odpovědnost. Inkluzivní design zdaleka není jen trend, ale lze jej považovat za designové hnutí, které bude v příštích desetiletích stále důležitější.

10. Inkluzivní design a architektura se týkají pouze veřejných služeb

Veřejné služby jsou jen jednou z očividných aplikací, ale inkluzivní design se vztahuje i na jakýkoli komerční design, který využívá široká škála lidí. Příkladem mohou být mobilní telefony, webové stránky, obaly, maloobchodní prostředí a doprava.


Článek byl zveřejněn se souhlasem Design and Architecture Norway (DOGA) a jde o kapitolu v knize Innovating with people –⁠ Inclusive design and Architecture. Více informací o knize na webových stránkách DOGA.

Řečníci na konferenci Muzea bez bariér

Muzea bez bariér: Jak otevřít kulturu i těm, kteří čelí překážkám specifických poruch učení?

Až každý čtvrtý návštěvník kulturní instituce má problémy se čtením textů ve výstavách. Tento alarmující údaj zazněl na konferenci Muzea bez bariér, která se 8.–9. září 2025 uskutečnila v Gočárově galerii v Pardubicích.

Na podzim vyjde praktický průvodce Muzea bez bariér pro muzea a galerie

Na podzim vyjde praktický průvodce Muzea bez bariér pro muzea a galerie

Na podzim 2026 vyjde tištěný i online manuál, jak připravit přístupnou výstavu od A po Z.

Úvodní fotokoláž z pohledu na cihlovou budovu Fakultymultimediálních komunikací a zástupci fakulty na konferenci Muzea bez bariér

Muzea bez bariér? 88 % návštěvníků popisky nečte. UTB Zlín zjišťuje proč a mění pohled na přístupnost muzeí

Když se řekne muzeum bez bariér, většina lidí si představí odstraňování fyzických překážek. Jenže bariéry mohou mít i mnohem nenápadnější podobu. Návštěvníkům s neurodivergentními poruchami může návštěvu zkomplikovat zahlcení informacemi, dlouhé kurátorské texty i nepřehledný web, na kterém nelze najít informace o vstupném či otevírací době. Ve Zlíně mapují hlavní bariéry v muzeích a galeriích, a navrhují, co s tím.