Až každý čtvrtý návštěvník kulturní instituce má problémy se čtením textů ve výstavách. Tento alarmující údaj zazněl na konferenci Muzea bez bariér, která se 8.–9. září 2025 uskutečnila v Gočárově galerii v Pardubicích. Akce se stala důležitým mezníkem dvouletého výzkumného projektu Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a Gočárovy galerie, podpořeného Technologickou agenturou ČR, Ministerstvem kultury ČR a Centrem digitalizace vzdělávání UTB.

Přístupnost pro generaci Z i širší publikum

Konference se zaměřila na téma přístupnosti muzeí a galerií pro osoby se specifickými poruchami učení, zejména dyslexií. Zvláštní pozornost byla věnována mladým dospělým z generace Z (18–24 let), jejichž zastoupení s diagnózou specifických poruch učení v posledních letech výrazně roste – od roku 2016 až pětinásobně. Do Pardubic dorazilo 95 pracovníků z kulturního prostředí, kteří společně diskutovali o výzvách i příležitostech v oblasti inkluze. Druhý den konference pokračoval panelovou diskuzí a sérií praktických workshopů zaměřených na inkluzivní design a využití moderních technologií.

Klíčová zjištění výzkumu

Rozsáhlé dotazníkové šetření přineslo řadu důležitých poznatků o bariérách, se kterými se návštěvníci v muzeích a galeriích setkávají:

• 25 % respondentů uvedlo, že má občas problémy se čtením

• 6 % své potíže nikdy neřešilo s odborníkem

• dalších 6 % se identifikovalo jako dyslektici

Za nejčastější překážky byly označeny dlouhé a nesrozumitelné texty, malé písmo, špatné osvětlení nebo nevhodné umístění popisků. Významnou bariérou je také přeplněnost komentovaných prohlídek či složitá orientace v prostoru.

Výzkum současně ukázal, co návštěvníky motivuje k čtení:

• zkrácení textů (60 %)

• jednoduchý a srozumitelný jazyk (40 %)

• větší písmo a lepší čitelnost (40 %)

• kvalitní osvětlení a zvýraznění (39 %)

• vizuální prvky místo textů (30 %)

• interaktivní média (33 %)

Odborný program a příspěvky

Konferenci obohatily přednášky předních odborníků:

• Mgr. et Mgr. Jana Pechancová (ČVUT) o mýtech spojených s dyslexií mimo školní prostředí

• MgrA. Martin Pyšný o speciálním písmu Dysfont, navrženém pro osoby s dyslexií a vizuálním stresem

• Mgr. Hana Lamatová (Muzeum umění Olomouc) o roli kurátorů jako mediátorů příběhu

• Mgr. Kateřina Mariánková (Gočárova galerie) o praktických doporučeních pro tvorbu přístupných textů a popisek

Celkem zaznělo 9 odborných příspěvků, které jsou dostupné také na YouTube kanálu Gočárovy galerie Pardubice. Všechna videa jsou opatřena tlumočením do českého znakového jazyka, přepisem a titulky.

Spolupráce s Centrem digitalizace vzdělávání UTB

Celá konference Muzea bez bariér byla zaznamenána ve spolupráci s Centrem digitalizace vzdělávaní UTB. Tým odborníků zde vůbec poprvé pracoval na audiovizuálních záznamech, které zahrnovaly simultánní tlumočení do českého znakového jazyka i přepis mluveného slova. Tlumočení zajišťovala organizace Deaf Friendly a písemný přepis s titulky připravil specializovaný tým odborníků. Díky této přístupné spolupráci si mohou přednášky zpětně zhlédnout nejen studenti a pedagogové, kteří je mohou využít ve výuce, ale také lidé se specifickými potřebami, pro které jsou nyní obsahově i formálně plně dostupné.

Směřování do budoucna

Konference Muzea bez bariér ukázala, že otevřenost a přístupnost nejsou pouze technické otázky, ale také způsob, jak kulturní instituce komunikují se svými návštěvníky. Každý krok směrem k srozumitelnějšímu a přívětivějšímu prostředí přispívá k tomu, aby se muzea a galerie staly skutečnými místy setkávání a sdílení pro všechny. Projekt pokračuje s cílem vytvořit modelové řešení pro muzea, galerie, knihovny a další kulturní instituce v celé České republice.

O významu tématu svědčí i to, že se konference Muzea bez bariér dostala do vysílání České televize. Reportáž byla odvysílána v rámci nočního zpravodajství a zájemci ji mohou zhlédnout zpětně v online archivu – pasáž věnovaná konferenci začíná přibližně v 22. minutě pořadu. Pro sledování reportáže klikněte ZDE.