Na co by se mělo město Trutnov zaměřit? A co se naopak lidem líbí? Na to hledal odpovědi participační výzkum se širokou veřejností, který spolu s vedením města zaštiťovala designérka a výzkumnice Dominika Potužáková. Terénní průzkum spolu s dotazníkovým šetřením a participačním workshopem městu odpověděl na to, jak je sídliště nyní využíváno a co by na něm bylo podle jeho obyvatel vhodné změnit.

• Zadavatel: Město Trutnov

• Zpracovatel participačního výzkumu: Bohemia Design & Research vedené designérkou a výzkumnicí Dominikou Potužáková

• Období: Leden - Srpen 2022

• Lokalita: Sídliště Zelená Louka Trutnov

Kontext

Zelená Louka je jméno největšího sídliště v Trutnově. V roce 2019 se na jednání Komise pro výstavbu a rozvoj objevily první studie obsahující návrhy na zlepšení veřejných prostranství. Na nich se ukázalo, že se jedná o fragmenty, které postrádají celkovou koncepci. Komise se nejprve seznámila s urbanistickou studií z roku 2004 a nápady, které přinesly Městské zásahy Trutnov z roku 2016.

V případě urbanistické studie se ukázalo, že vývoj, který šel jiným směrem, znemožňuje její využití. Studie ze Zásahů pak byla spíše vizí, než koncepčním materiálem. Komise proto doporučila vedení města Trutnova, aby byl zpracován nový dokument a zadání, které vznikne za participace jak odborníků, tak i veřejnosti. 

"Původní idea byla, že obyvatele zapojíme formou veřejného projednávání, které se mělo konat v dubnu 2020. Veškeré veřejné aktivity jsme ale tehdy museli zrušit kvůli pandemii. Když jsem začátkem loňského roku začal pracovat na obnovení projektu, z rozhovorů s odborníky vyplynulo, že tento způsob sběru dat je neefektivní, že jednání se velmi pravděpodobně zvrhne ve slovní přestřelku několika diskutujících a že jen velmi schopný moderátor udrží diskuzi v tématu. Tak jsme začali hledat cesty, jak celý průzkum pojmout jinak a smysluplněji."

Ing. arch. Michal Rosa, starosta města Trutnova

Výzva

Cílem participačního projektu bylo porozumět klíčovým potřebám obyvatel a návštěvníků využívající veřejné prostranství sídliště Zelené Louky.

Po společné definici cílů s vedením města bylo podstatné navrhnout i komunikační strategii směrem k občanům a možnosti distribuce výzkumu. Výzkum v tomto případě totiž sehrál roli nástroje komunikace mezi občany a městem.

Výběr metod

Ve městě se doposud žádný podobný výzkum nekonal. I proto bylo nutné zkombinovat jak kvalitativní, tak kvantitativní metody, aby se vedení města mohlo o závěry z výsledků opřít při vyjednávání s dalšími představiteli projektu a v komunikaci s občany.

Výběr metody pak navazoval na to, co obyvatelé „Zelenky“ již znají. Tým totiž zjistil, že jsou občané zvyklí využívat tzv. špendlíkové mapy na lokalizované hlášení nejrůznějších závad či podnětů ke zlepšení. Vznikla tak špendlíková mapa na míru výzkumu, která zjišťovala oblíbená, problémová, ale i nepostradatelná místa na sídlišti. 

Respondenti a průběh výzkumu

Během jednoho měsíce se podařilo získat 337 podnětů vztahujících se k Zelence. Na jejich základě bylo možné identifikovat témata a místa, na který by bylo vhodné se zaměřit v následujícm terénním výzkumu. 

Ten probíhal v různých časech během dne i týdne a výzkumníci během něj pozorovali, jak různé věkové skupiny využívají sídliště, kde se lidé shlukují, co tam dělají za aktivity či kde nastávají problémová místa z pohledu užívání veřejného prostoru. V některých případech pak občany a návštěvníky sídliště zastavovali a doptávali se jich na jejich vnímání hodnoty místa a důvodu využívání místa pro danou aktivitu, kterou u nich výzkumníci zaznemanali.

Ověření pomocí kvantitativních metod

Výstupy z obou předchozích výzkumů sloužily jako důležité podklady pro sestavování hypotéz a pečlivě vybraných otázek do kvantitativního dotazníku. Během 12 dnů tým od obyvatel a návštěvníků obdržel 840 vyplněných online i papírových dotazníků.

I po vyřazení špatně vyplněných, nečitelných nebo nedokončených dotazníků byl počet odpovědí příjemným překvapením. S ohledem na velikost populace sídliště Zelená Louka, kde žije zhruba 6 300 obyvatel, bylo finálních 695 odpovědí velkým úspěchem.

K hlubšímu poznání díky participaci

V závěru výzkumu byla kvantitativní data ještě obohacena o hlubší poznání názorů, emocí a motivací skrze polostrukturované moderované skupinové diskuzi s prvky participačních úkolů. Ta probíhala se skupinou obyvatel, kteří reprezentovali hlavní věkové kategorie zastoupené na Zelené Louce.

Vhledy

Vhledy jsou klíčové informace, které se uživatelským výzkumem získávají. Idelně je získáme kombinací metod kvantitativních a kvalitativních, abychom pochopili celkový pohled obyvatel daného místa. V tomto případě pak byly vhledy rozděleny do několika hlavních částí:

• Čeho si obyvatelé nejvíce váží

• Co obyvatele nejvíce pálí

• Do čeho by byli obyvatelé rádi, aby město investovalo

Čeho si obyvatelé nejvíce váží?

• Blízkosti okolní přírody, kterou hojně využívají na procházky a sport. Toto bylo velmi zajímavé zjištění, byť je Zelená Louka plná panelových domů, dokázala si udržet status quo své „zelenosti“ díky okolní přírodě a přítomnosti zelené výsadby.

• Obslužnosti hromadnou dopravou, z níž jsou velmi využívány převážně autobusy.

• Nákupních možností, avšak chybí mezigenerační restaurační či kavárenské zařízení pro rodiny s dětmi.

• Dostupnosti školek a škol v lokalitě, jejich benefitem je, že jsou umístěné v blízkosti jejich obydlí.

Co obyvatele Zelenky nejvíce pálí?

• Parkování a dopravní situaci v ulicích. Parkoviště jsou velmi obsazená, lidé parkují v zákazech stání či na nevyhrazených místech, a rozjíždějí tím zeleň v lokalitě či navozují nebezpečné dopravní situace. Tento fenomén se hojně opakuje i při jiných výzkumech území, i město Trutnov počítalo s tím, že se toto zjištění objeví na předních příčkách.

• Soužití různých skupin obyvatel, kde největším problémem je hlavně mládež, která nemá na sídlišti vybudované dostačující volnočasové zázemí.

• Možnosti volnočasových aktivit pro dospělé a mládež včetně kulturního a společenského vyžití. Na Zelence se nyní pořádají společenské akce pouze velmi málo.

Do čeho by byli obyvatelé rádi, aby město investovalo?

• Zajištění dostatku a vhodného rozmístění parkovacích míst.

• Rekonstrukce a dobudování místních komunikací a chodníků. Ty jsou ve velké míře poškozené a drží se v nich voda. Chodníky nereflektují užívání prostoru lidmi, a také není celkově řešena jejich bezbariérovost.

• Zpřístupnění řeky Úpy, za předpokladu, že přístup bude bezpečný pro děti. Toto bylo velmi překvapující zjištění, protože i Městské zásahy Trutnov z roku 2016 pracovali s touto příležitostí využít průzračnou řeku Úpu k pobytu.

• Vybudování klidných zelených míst v obytné zóně, sloužící převážně seniorům, případně mládeži jako “zašívárna”.

Hodnocení města jako zadavatele

"Jsem přesvědčený, že zapojení obyvatel formou vypracování průzkumu byla správná cesta," hodnotí participaci starosta Trutnova Ing. arch. Michal Rosa. Záměrem města bylo se vyhnout situaci, že zpracovatel studie přinese sice zajímavá řešení, ale město jako investor si nebude jisté, zda řešení odpovídá potřebám obyvatel. "Negativní témata, která průzkum popsal, pro nás nebyla překvapením. Hlavní přínos vnímám v definici dalších témat k řešení a neméně zajímavé je vnímání předností lokality. Skvělým příkladem je například přístup k řece: mohla by to být architektonická vychytávka, která by se nesetkala s poptávkou. Nyní víme, jak to je," pokračuje starosta.

Kontinuální komunikace s občany je neodmyslitelnou součástí projektu

Nedílnou součástí každého výzkumu s veřejností je také transparentní a kontinuální komunikační strategie. Tento projekt byl úspěšný i díky skvělé komunikaci města s občany, kterou výzkumníci pomáhali nastavovat. Spolu s představiteli města průběh celého projektu komunikovali nejrůznějšími kanály – sociální sítě, lokální Radniční listy, mobilní rozhlas, a jiné.

A komunikace se netýkala pouze průběhu, zaměřila se i na prezentaci výstupů a výsledků. Nejdůležitější poznatky shrnula panelová výstava v lokalitě sídliště a prezentace veřejnosti. Tyto kroky napomohly k tomu, že lidé byli o výzkumu a výsledcích informovaní, aktivně se zapojovali do participace a město tak využívá výsledků z výzkumu ve vyjednávání s občany při změnách v lokalitě. Starosta města k tomu dodává, že "V rámci Trutnova se jedná o první významnou participaci obyvatel na definování slabých míst a pojmenování potřeb," a participaci hodnotí jako účinný nástroj, který může propojovat občany a vedení města.

Článek vznikl ve spolupráci s výzkumnicí Dominikou Potužákovou.
Více poznatků z výzkumu s veřejností sídliště Zelená Louka v Trutnově naleznete pod tímto odkazem na stránkách města Trutnov.